WHERE AROUND

PERNŠTEJN

Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, u osady Pernštejn, části městysu Nedvědice, který tvořil jeho podhradí. Stavba pánů z Pernštejna s jednoduchou bergfritovou dispozicí byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena, přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratila svou obranyschopnost, díky čemuž je Pernštejn řazen k nejvýznamnějším moravským hradům. Je památkově chráněn, v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Hrad je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti.

VESELÝ KOPEC

Soubor staveb lidové architektury Veselý Kopec.
Při návštěvě Veselého Kopce si návštěvník vybaví obrázky Josefa Lady plné klidu, rovnováhy, uspořádanosti a harmonie. Skanzen se nachází na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů. Nejednoho malíře okouzlilo střetnutí harmonické, nepoškozené krajiny s chudou oblastí hor plnou kopců a kamení.
Místní kraj poskytl ideální místo pro výstavbu skanzenu. Odpovídala jejich představám o životě na venkově. Z původních domků stojících na Veselém Kopci se dochovala chaloupka bezzemka – příbytek nejchudší vrstvy. Ostatní stavby byly převezeny z okolních vesnic. V současné době tvoří skanzen téměř třicet objektů.
Návštěvníky na Veselém Kopci a okolí čeká opravdu nevšední zážitek, který vás donutí na chvíli zpomalit.
Více informací o skanzenu, možnostech prohlídky či o kulturních akcích pořádaných v areálu naleznete na oficiálních stránkách na odkazu ZDE.

HARUSŮV KOPEC

Harusův kopec (741 metrů nad mořem) je nejvyšší vrchol Křižanovské vrchoviny. Nachází se v okrese Žďár nad Sázavou (Kraj Vysočina) mezi Radňovicemi, Jiříkovicemi a Novým Městem na Moravě na území CHKO Žďárské vrchy. Kopec byl pojmenován po svém majiteli z 18. století. Od roku 1920 stála na vrcholu dřevěná turistická chata, která však v roce 1942 vyhořela a již nebyla obnovena. Dnes zde stojí z daleka viditelný televizní vysílač (veřejnosti je nepřístupný). Na východním svahu se nachází známá sjezdovka, která je nejnavštěvovanější na Vysočině.
Sjezdovka na východním úbočí (modrá) má délku 550 m a převýšení 110 m. Je tu jedna sedačková lanovka s délkou 453 m. Svah je strojně upravován, je zde možnost umělého zasněžování a nočního lyžování (umělé osvětlení). Kapacita areálu je 1050 os./hod.
Pro detailní informace navštivte webové stránky areálu ZDE.

ZÁMEK RODINY KINSKÝCH

Skutečné historické centrum města Žďáru nad Sázavou se nachází v areálu bývalého cisterciáckého kláštera, dnešního zámku v majetku rodiny Kinských.
Za vlády císaře Josefa II. byl v roce 1784 klášter definitivně zrušen a změněn na hospodářské středisko a zámek. Po zrušení kláštera se veškerý majetek dostal pod správu Náboženského fondu. V roce 1826 jej koupil ve veřejné dražbě Josef Vratislav z Mitrovic. Po jeho smrti se panství ujal Josef František kníže Dietrichstein-Proskau-Leslie (1798-1858), v roce 1862 bylo panství převedeno na jeho nejmladší dceru Klotildu hraběnku Clam-Gallasovou, rozenou Dietrichsteinovou (1828-1899). V roce 1930 se zámek stal majetkem chlumecké větve rodu Kinských. Majitelkou se stala Eleonora Kinská, rozená Clam-Gallasová (1887-1967), matka Radslava Kinského (1928-2008), kterému bylo panství vráceno v restituci roku 1992. Dnes jsou majiteli zámku jeho synové Charles Nicolas a Constantin Kinští.

KOSTEL NA ZELENÉ HOŘE

Symbol legendárního světce a dílo geniálního stavitele
Přeměnou gotických prvků do barokní podoby vznikl spíše v Itálii a přes Rakousko se k nám přesunul na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. V tomto slohu byl v letech 1719 až 1722 vystavěn kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou.
Poutní kostel na Zelené hoře je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Vzájemný průnik složitých prostorových útvarů, dynamičnost stavební hmoty, popírající veškerou tíži zdiva, to vše svědčí o výjimečnosti této architektury.
Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobě v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý zázračně neporušený jazyk. Stavba byla zahájena v roce 1719 rozhodnutím opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a vysvěcena pouhé dva roky poté.

DEVĚT SKAL

Asi 3 kilometry od obce Křižánky se k nebi tyčí nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a hned po Javořici druhý nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny, Devět skal (836 metrů nad mořem).
Skalní útvar vznikl vlivem mrazového zvětrávání a dnes se tady nachází zajímavý labyrint s devíti skalními věžemi a třemi malými věžičkami, mezi nimiž jsou například Hlavní blok, Záludná věž, Královský zámek nebo Pyramida.
Právě na Hlavním bloku návštěvníci najdou vyhlídku se zábradlím, odkud jsou za hezkého počasí výhledy na Svratku a rozhraní Čech a Moravy. Za ideálních podmínek je pak možné dohlédnout až do Krkonoš nebo Jizerských hor.

SINGLETRACKY A VYSOČINA ARÉNA

Areál Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě je známý nejen na poli běžeckého lyžování, ale také biatlonu a MTB. V areálu u hotelu Ski se každoročně konají nejvýznamnější světové závody v běhu na lyžích a biatlonu.
Aréna nabízí trackové tratě různých obtížností, proto si tu na své přijdou zkušení i začátečníci. Najdete zde technicky nenáročné, zábavné a bezpečné stezky pro děti, přírodní stezky pro handicapované cyklisty sjízdné na kolečkovém křesle nebo handbiku, ale také i skutečně náročné traily pro zkušené bikery, které si svojí obtížností zadají s tratěmi na Světovém poháru horských kol.

PEKLO ČERTOVINA

V České republice byl otevřen světový unikát – PEKLO, který nemá v Evropě ani jinde na světě obdoby. Naleznete ho nedaleko Hlinska v Čechách v obci Čertovina.
Jedná se naprosto výjimečnou stavbu, která sahá až do hloubky 12 metrů pod zem, kde jsou stovky metrů chodeb a jeskyní, k nebesům pak míří osmi metry.
Stavba svým charakterem připomíná obří převrácenou loď o délce 65 metrů a šířce 14 metrů. K této stavbě se váže legenda, která praví, že v roce 666 se plavili čerti na pekelném korábu a pátrali po hříšných duších. Jedné noci je však zastihla ukrutná bouře a celý koráb převrátila dnem vzhůru. Lucifer vzal své ohromné vidle, zapíchl je přímo před příď převrženého korábu a pronesl: „Peklo nikdy nebude mířit k nebesům!“. Přikázal všem chlupáčům kutat a kopat, až si vykopali svoje PEKLO. A hříšné duše na pozemském světě, které se nebály poblíž usídlit, nazvali toto místo Čertovina.

VRCH ŽÁKOVA HORA – 4 KM

Žákova hora (810 m) patří mezi výrazné vrcholy Žďárských vrchů. Nachází se asi 2 km od osady Cikháj a asi 2,5 km jihozápadně od Devíti skal. Vrchol dostal název podle pověsti o chovancích žďárského kláštera, kteří na hoře zabloudili a už nebyli nalezeni. Lesní komplex kolem Žákovy hory je od roku 1933 vyhlášen rezervací pralesního typu. Je to pěkný výlet, ovšem kopec je zalesněný a není z něj rozhled.Najdeme zde studánku Eleonorka a Stříbrnou studánku. Ve Stříbrné studánce pramení moravská řeka – Svratka. Žákovou horou prochází Naučná stezka Žákova hora – Tisůvka. Výchozím místem je obec Cikháj. Ti, kteří se po ní vydají ujdou asi 10 km.